Blog o 5g sit

Image result for 5g

Co je to 5G?
K čemu je to dobré?

Co je to 5G?

Co je to 5G? Bezdrátový systém příští generace, který nám umožní vstup do plně propojeného světa. Bezdrátová technologie 5G nabídne díky okamžité konektivitě zcela mimořádný uživatelský zážitek i průmyslové využití.

V posledním desetiletí se bezdrátová technologie 4G stala standardní formou propojení mobilních uživatelů po celém světě. Od sociálních sítí jako jsou Facebook či Instagram, až po ubytovací i transportní aplikace jako Uber a Liftago, technologie 4G a její spolehlivá konektivita se stala jádrem podnikatelského plánu obrovského množství firem.

Čtvrtá generace bezdrátové technologie vydláždila cestu zcela novým typům médií a platforem mobilní komunikace, již se však začínají projevovat její limity. V průběhu následující dekády bude navyšující se počet zařízení vyžadujících připojení do sítě klást čím dál větší požadavky na možnosti sítě, zejména na přenos masivních objemů dat v téměř reálném čase. Řešením je bezdrátová technologie nové generace, známá jako 5G. Nasazování technologií započalo v roce 2018 závodem mezi americkým operátorem AT&T, který spustil první sítě 5G ve dvanácti vybraných městech USA ve stejný den jako jihokorejští operátoři SK Telecom a KT Corp. Sítě 5G se od té doby rozšiřují po celém světě. Více než 150 zemí již zveřejnilo svou digitální strategii pro příští léta. S novou technologií jsou provázány nejen výhody pro její uživatele, ale i ekonomické příležitosti a zcela zásadní převrat v průmyslu. Stojíme na prahu nové éry, která nese název 5G.

„G“ v pojmu 5G odkazuje na slovo „generace“. Bezdrátová telefonní technologie 1G se zrodila na přelomu 80. a 90. let, záhy ji pak nahradila technologie 2G, která již umožňovala například odeslání SMS zprávy mezi dvěma přístroji. Svět se postupně naladil na síť 3G, která umožnila první přístup na internet skrze mobilní zařízení. Síť 4G pak tyto možnosti znásobila. Vedle volání, odesílání zpráv a připojení k internetu mohl uživatel rázem stahovat i nahrávat obrázky a videa větší velikosti bez nejmenších problémů.

Pak se ke konektivitě 4G přidal systém LTE („long term evolution“), ze kterého se záhy stala nejrychlejší a nejstabilnější varianta připojení 4G v porovnání s jinými technologiemi. Síť 5G navazuje na základy vybudované LTE a 4G. Jako obvykle umožní zákazníkům posílání zpráv, telefonování i surfování po internetu, dramaticky však zvedne rychlost přenosu dat napříč sítí. S 5G mohou zákazníci nahrávat videa v kvalitě UltraHD či 3D. Vedle přelomově nízké odezvy sítě mezi novinky patří i lepší pokrytí či zlepšená přenosová efektivita.

Infographic1

Technologie 5G představují razantní změnu nejen ve způsobu, kterým se zařízení připojují do sítě, ale zejména jakým způsobem dokáží komunikovat mezi sebou navzájem. Díky nové síti projdou změnou veškerá zařízení využívající bezdrátového připojení, což je v současné době téměř každý elektronický produkt. Otevírá se neomezený prostor pro stovky tisíc zařízení s připojením k internetu, které nám nově vstupují do každodenního života. Chytré domácnosti, dveřní zámky, bezpečnostní kamery, automobily, psí obojky, hodinky, to vše a mnohem víc si dnes žádá připojení k síti. Technologie 5G je klíčová pro tento sektor nesoucí název internet věcí (zkratka IoT z anglického Internet of Things) zejména kvůli své průlomové rychlosti a šířce pásma. Společnost Gartner odhaduje, že do konce roku 2020 bude připojeno k internetu 20.8 miliard zařízení, zatímco investice do těchto zařízení dosáhnou téměř 3 trilionů dolarů. Autonomní vozidla, robotická chirurgie i monitoring klíčové infrastruktury, to je jen pár příkladů technologií spadajících do IoT, jejichž využití bude díky 5G realitou.

Infographic2

Razantní pokrok v konektivitě technologií 5G vytváří nedozírné možnosti pro širokou škálu průmyslových odvětví a je ideálním prostředím pro jejich radikální přetvoření. Sektory jako zdravotnictví, výroba nebo automobilový průmysl se již přizpůsobují novým technologiím a začínají se více propojovat.Artificial inteligence

Umělá inteligenceInternet of Things

Internet
věcíBig data

Big
dataVirtual reality

Virtuální 
realitaHolograf

Holograf

4. průmyslová revoluce zastoupená chytrými technologiemi již přicházíPrůmysl 4.0

Průmysl 4.0Smart City

Smart CityDigitální banky

Digitální bankyAutonomní doprava

Autonomní dopravaRobotizace

Robotizace

67%CEOs říká…

67 % CEO z 2,000 nadnárodních společností již identifikovalo digitální activity jako základní kámen své podnikatelské strategie.

85%dat bude v cloudu…

Do roku 2025, informační technologická řešení všech podniků budou cloudizovaná. Až 85% všech podnikových aplikací poběží na cloudu.

97%firem adoptuje AI…

Do roku 2025 97 % podniků adoptuje umělou inteligenci. Počet průmyslových robotů na 10.000 osob vzroste na 103 kusů.

Zdravotnictví

V dnešní době jsme již zvyklí na přítomnost mnohých zařízení, které měří vše od našeho spánku, přes fyzickou aktivitu, až po hladinu krevního cukru. Rychlost 5G a spolehlivost připojení umožní vývoj komplexnějších zařízení, které budeme moci implantovat přímo do těla namísto externího nošení. Mikroskopické kamery s technologií 5G mohou živě streamovat stav orgánů pacienta a umožnit vzdálenou diagnostiku i složitější telezdravotnické úkony. Příkladem jsou pacienti po mozkové příhodě, pro které jsou opakované návštěvy nemocnic přítěží, vzdálený monitoring však naráží na limity technologie 4G.

Nová generace připojení otevírá dveře i robotické chirurgii, díky které mohou specialisté přenést své schopnosti i do vzdálených koutů světa. V březnu 2019 provedl lékařský tým pod vedením neurologa Ling Č’-pcheje zákrok, při němž byl pacientovi s Parkinsonovou chorobou do mozku implantován systém pro hlubokou stimulaci mozku. Dle deníku China Daily se tříhodinové operaci pacient podrobil v Pekingu, hlavní operační tým byl však celou tu dobou v téměř 3,000 kilometrů vzdáleném Hainanu na jihu země. Díky 5G připojení proběhl zákrok v reálném čase, bez prodlev v odezvě, zkrátka tak, jako kdyby byl pacient ve stejné místnosti.

Výrobní průmysl

Zpracovatelský průmysl je jedním z odvětví, které se snaží být vždy o krok napřed, a proto už nyní do jisté míry používá umělou inteligenci i technologie IoT pro zvýšení efektivity práce, ke sběru dat i lepším analytikám. Hlavní potenciál vedle možnosti implementace nových typů senzorů a inteligentních přístrojů je však rozšířená realita. Již v lednu roku 2018 začal Ericson využívat možností rozšířené reality ve své továrně v estonském Tallinnu k odstraňování výrobních závad. Díky speciální aplikaci si technici mohli prohlédnout součástky, které vyžadovaly opravu a zobrazit si relevantní schémata a instrukce rovnou ve svém zorném poli, což dramaticky snížilo dobu nutnou pro opravu. Americký operátor AT&T mezi činnosti umožněné technologií 5G zařazuje i prediktivní analýzy ke zjištění životaschopnosti jednotlivých součástek, kontrolu kvality díky robotickému vizuálnímu rozpoznávání či nepřetržitý monitoring výkonu strojírenských zařízení.

Infographic5

Automobilový průmysl

Tesla, Google a řada dalších závodí o to, kdo představí první zcela funkční autonomní vozidlo, které se bude samo schopno navigovat prostředím bez zásahu řidiče. Jejich primární přístup je využívat počítačů a radaru, který snímá okolí vozidla, načež naviguje vůz dle zjištěných informací. Společnosti jako Qualcomm, Ericsson, Huawei i Nokia se však obracejí k 5G a k edge computingu. Namísto individuálního rozhodování vozidla v závislosti na prostředí vidí tyto společnosti řešení v komunikaci vozidla s ostatními vozidly, ale také se semafory, značkami a dalšími součástmi dopravního ekosystému, to vše v reálném čase. Průměrné autonomní vozidlo budoucnosti by mohlo produkovat až dva miliony gigabitů za týden, ovšem přenos ani uložení takového množství dat na cloudu je nad rámec možností stávajících 4G technologií.Živý přenos

Živý
přenosInteligentní kontrola

Inteligentní
kontrolaChytrý průmysl

Chytrý
průmyslInteligentní sítě

Inteligentní
sítěInteligentní zemědělství

Inteligentní
zemědělstvíChytré zdravotnictví

Chytré
zdravotnictvíBezpečná města

Bezpečná
městaChytré vzdělávání

Chytré
vzděláváníInteligentní řízení

Inteligentní
řízení

5G pomáhají v boji s pandemií

Pandemie virové nákazy COVID-19 zachvátila v posledních měsících celý svět. I zde se však digitální nástroje postavené na technologii 5G ukázaly jako efektivní a spolehlivé v boji proti nákaze. Vysokorychlostní připojení, sdílení informací, automatizace a umělá inteligence jsou již nyní využívány v různých zahraničních medicínských zařízeních a slouží nejen k prevenci, ale podílí se i na záchraně životů.https://www.youtube.com/embed/ToTFphuj5-M


Po vypuknutí epidemie v čínském v čínském Wu-chanu se ČLR uchýlila k rychlému budování nové nemocnice, která by byla schopná pojmout obrovský nápor místních pacientů. Společnosti Huawei se zde během tří dnů podařilo vybudovat funkční 5G infrastrukturu, která umožnila nejen zefektivnit sběr dat, ale i využít nástrojů jako jsou vzdálená diagnostika pacientů či vzdálený monitoring, které zásadně snižují nutnost bezprostředního kontaktu s pacientem a tedy i míru ohrožení.

V rámci boje s nákazou byly po celé zemi na veřejných místech s vysokou koncentrací lidí nainstalovány tisíce online monitorů tělesné teploty, které na dálku snímají teplotu kolemjdoucích. Shromážděná data tak mohou být v reálném čase posuzována, na základě čehož je možné ihned učinit potřebná opatření. Zcela průlomový je pak koncept chytrých sanitek, které díky stabilnímu připojení umožňují telekomunikaci posádky s personálem nemocnice, ale v případě potřeby i s odborníky na druhém konci země. Monitoring v kvalitě 4K HD umožňuje v reálném čase sdílet nejen důležité informace o pacientovi, ale zejména video materiál, díky němuž neztrácejí lékaři při převzetí pacienta již ani minutu. Digitalizace tak pomáhá nejen efektivnímu zpracování informací, ale významně přispívá k včasnému léčení pacienta.5G diagnostika na dálku

5G diagnostika
na dálkuChytré sanitní vozy

Chytré sanitní
vozy5G vzdálený monitoring

5G vzdálený
monitoring

Budoucnost nese název 5G

Přechod na 5G přináší uživatelům především větší pohodlí, pro průmysl ovšem představuje digitální revoluci s potenciálem změnit dopravu, výrobu, zemědělství či zdravotnictví. Rapidní navýšení přenosové rychlosti dat a mnohem nižší odezva umožní rozvoj technologií, které doteď byly limitované právě nízkou přenosovou rychlostí a nedostatečnou odezvou. Autonomní automobily či vlaky, lékařská diagnostika i operace na dálku, zvýšená bezpečnost práce díky dálkově ovládaným mechanismům – to vše je díky 5G na dosah. Objem dat potřebný k zajištění těchto služeb je však mnohonásobně vyšší. A na to datová silnice stojící na ekosystému 4G již nestačí. Je na čase vybudovat datovou superdálnici, která plně umožní využívat potenciálu sítí 5G.

5G ve světě

5G ve světě

Příklady implementace ve světě, jak jsou na tom světové metropole a ostatní státy Evropy či světa?

Implementace 5G se celosvětově intenzivně rozjíždí

Technologie 5G využívá v současné době 24 zemí světa a 154 operátorů je na cestě k implementaci 5G. Asociace GSMA předpovídá, že počet připojení 5G do roku 2025 bude celosvětově představovat 20 %, což s sebou ponese i razantní technologický pokrok zejména v sektoru internetu věcí IoT. V následujících pěti letech počet připojených zařízení vzroste na 25 miliard, s čímž se očekává i třínásobné navýšení výnosů v tomto sektoru na 1.1 bilionů dolarů. Podle GSMA bude technologie 5G první generací v dějinách, která bude mít větší dopad na podniky než na koncové zákazníky.1

infographic15a

10+metropolí

30+zkušebních
projektů

16+smluv

50+LOI

Severní Amerika a Asie

USA i Kanada absolvovaly testy 5G technologií v uplynulých letech a velcí operátoři jako Verizon, T-Mobile či AT&T již nabízejí připojení k sítím páté generace v pěti desítkách amerických měst. Kanada se začátkem roku přidala k propagátorům 5G, které spustila hned ve čtyřech největších kanadských městech najednou.2 Agentura Ovum předpokládá, že do roku 2023 bude 32 % mobilních připojení na území Severní Ameriky probíhat právě na sítích 5G.3

Počet nasazených technologií 5G pro komerční využití

K 5G se hrdě hlásí technologicky pokročilé země jako je Jižní Korea a Čína. Jihokorejští operátoři jako první v Asii vybudovali infrastrukturu 5G pro komerční účely a začátkem loňského roku mohly sítě 5G využít první uživatelé. Dle agentury MSIT probíhá v této době 21 % veškerých mobilních připojení právě na sítích 5G.4 Místní vláda dlouhodobě klade důraz na implementaci nových technologií, první testy v nasazení 5G proto proběhly již v roce 2018 během olympijských her v Pchjongjangu.

Japonští operátoři jsou oproti jihokorejským pozadu – operátor NTT Docomo jako první v zemi spustil sítě 5G teprve koncem března letošního roku následován o několik dní později dalšími dvěma největšími operátory na japonském trhu, KDDI Corp. a Softbank Corp. V současné době NTT Docomo nabízí služby 5G ve 150 lokalitách napříč vybranými městy a do roku 2024 hodlá služby rozšířit na celé území Japonska.

Asijským lídrem v technologiích 5G je v současné době Čína, která ačkoliv zpřístupnila 5G teprve v říjnu loňského roku a tedy později než USA, Jižní Korea či UK, jednalo se o jedno z nejmasivnějších nasazení 5G technologií na světě. Tři hlavní operátoři, China Mobile, China Unicom a China Telecom, čítali v únoru přes 156,000 vybudovaných základových stanic po celé zemi a dle zpravodajského serveru Xinhua se do konce roku očekává nárůst na 550,000 jednotek. Kompletní investice do budování infrastruktury 5G server odhaduje na 1.2 bilionů yuanů, tedy více než 4.5 bilionu korun.5

infographic16a



S implementací 5G neotálejí ani státy jako Katar spravující sítě ve spolupráci s operátory Ooredoo a Vodafone, či Spojené Arabské Emiráty, kde proběhl komerční launch v květnu loňského roku. Země jako Singapur, Thajsko, Filipíny či Vietnam plánují spuštění sítí 5G v průběhu tohoto roku.

Evropa

Ke konci roku 2019 bylo na evropském trhu již 15 hráčů na poli 5G v devíti členských státech – nejnovějším z nich se stalo v říjnu 2019 Rumunsko. Jedním z prvních v implementaci technologií páté generace bylo Norsko, které ve spolupráci s operátorem Telia Norway spustilo testovací síť již v prosinci 2018. Technologie 5G byly použity norském Oslu v kině Odeon, které se tak stalo prvním 5G kinem na světě. Ve stejném roce začalo s testováním technologií i Německo dle vládou připravené strategie 5G Strategie für Deutschland. Operátor Deutsche Telekom spustil komerční sítě 5G v pěti klíčových německých městech včetně Berlína a Mnichova v září 2019. Do konce letošního roku chce operátor pokrýt dvacet vybraných měst, do roku 2025 pak celé území Německa.

Počet nasazených technologií 5G pro komerční využití

Vedle Monaka, které spustilo sítě páté generace v červenci 2019 a stalo se první a jedinou zemí na světě s celonárodním pokrytím, má k pokrytí kompletního území nakročeno i Švýcarsko. Operátor Swisscom začal s komerčním nasazováním sítí 5G v dubnu 2019 a díky strategii postupného zasíťování měst má v dnešní době dle výroku společnosti přístup k novému typu připojení již 90 % Švýcarů.6 Služby 5G nabízí i druhý největší operátor Sunrise, kterému se již podařilo pokrýt 80 % populace.

Progresivní zemí v oblasti 5G je i Finsko, které stejně jako Norsko spojilo síly s operátorem Telia a koncem roku 2018 představilo první projekt postavený na technologiích 5G na letišti v Helsinkách. Ve spolupráci se správcem letiště, společností Finavia, byl na letiště dodán robot, jehož cílem je průzkum možností 5G ke zlepšení uživatelského zážitku cestujících. Robot je například schopen navigovat pasažéry k jejich terminálu, ale také v reálném čase monitorovat situaci a správný chod letiště.

Sítě 5G spustily v průběhu roku 2019 i Velká Británie s více než 50 pokrytými městy, Itálie, Španělsko, či Rakousko. O implementaci sítí 5G usilují v letošním roce Chorvatsko, Švédsko, Francie i další členské státy. Evropská komise již v září roku 2016 předložila „Akční plán 5G pro Evrpu“ cílený na podporu zavádění a využívání sítí 5G, dle kterého se očekává, že do konce tohoto roku budou služby 5G dostupné ve 138 evropských městech. Do sítí 5G byla zatím v rámci Evropské unie investována miliarda eur včetně 300 milionů eur z finančních prostředků z EU.

Evropa je pozadu a začíná situaci řešit

Evropa je pozadu?

Čtvrtá průmyslová revoluce: Technologie jako základ globálního rozvoje

První a druhá průmyslová revoluce se odehrávaly v Evropě. Revoluce informačních technologií započala v Americe, čtvrtá průmyslová revoluce se začíná rozbíhat mezi Asií a Amerikou. Evropa v tomto soupeření zatím zůstává pozadu. Parní stroj

1. průmyslová
revoluceParní strojElektřina

2. průmyslová
revoluceElektřinaInformační technologie

3. průmyslová
revoluceInformační technologieInteligentní technologie

4. průmyslová
revoluceInteligentní technologieUdržitelnost

UdržitelnostNový růst digitální ekonomiky

Nový růst digitální ekonomikyPřechod na smart city

Přechod na smart cityDigitální transformace průmyslu

Digitální transformace průmysluLepší uživatelský zážitek

Lepší uživatelský zážitekŘešení zhotovená na klíč dané situaci

Řešení zhotovená na klíč dané situaci

Evropská komise vydává EU toolbox on 5G Cybersecurity

S budováním sítí nové generace se hovoří zejména v souvislosti s jejich bezpečností. V reakci na to a na globální vývoj vydala nedávno Evropská komise soubor opatření pro kybernetickou bezpečnost 5G sítí, tzv. EU toolbox on 5G Cybersecurity.

Další kroky EU k pozici lídra v 5G technologiích:

Infographic20

Za poslední rok došlo ve všech zemích Evropské unie ke zlepšení výsledků v oblasti digitálních technologií. Na špičce Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který sleduje celkovou výkonnost Evropy v digitální oblasti a měří pokrok jednotlivých zemí EU co se týče jejich digitální konkurenceschopnosti, se za rok 2019 umístily Finsko, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko. Těsně za těmito evropskými lídry v digitalizaci stojí Velká Británie, Lucembursko, Irsko, Estonsko a Belgie. Index se zabývá pěti okruhy digitalizace: konektivitou, lidským kapitálem, používáním internetu, integrací digitálních technologií a digitálními veřejnými službami. Země, které si v souladu se strategií EU pro jednotný digitální trh stanovily ambiciózní cíle a těm přizpůsobily své investice, dosáhly v poměrně krátkém čase lepších výsledků. Ty ostatní však mají podle indexu před sebou stále ještě dlouhou cestu a aby byla Evropa schopná obstát jako kontinent na světovém trhu, zlepšení v oblasti digitalizace je nanejvýš nutné. Česká republika se se pohybuje pod průměrem EU a pokulhává především v oblasti digitálních služeb.

Co je to EU toolbox on 5G

Toolbox Evropské unie zaměřený na bezpečnost v oblasti 5G (EU toolbox for 5G security) je soubor rozhodných a všeobecných opatření pro koordinovaný přístup k zabezpečení sítí 5G v rámci EU.

Skupina pro spolupráci EU v oblasti bezpečnosti sítí a informací (NIS Cooperation Group) vydala letos v lednu soubor nástrojů pro opatření ke zmírnění rizik, tzv. EU toolbox on 5G Cybersecurity. Jde o balíček doporučení, jakým oblastem zabezpečení je třeba na úrovni členských států věnovat pozornost při tvorbě vnitrostátní legislativy. Evropská komise vychází z předpokladu že legislativní rámec na úrovni členských států není aktuálně zcela srovnatelný, proto je zde snaha pro zavádění sítí 5G udržet kybernetickou bezpečnost na požadované jednotné úrovni. EK vyzvala členské státy, aby do 15.5. přijali první konkrétní a měřitelné kroky. Do 30.6. pak musí členské státy vypracovat report o tom, jak budou konkrétní opatření implementovat.

Infographic21

Celý dokument je ke stažení zde

Analýza AK Toman- executive summary

Toolbox ve svém návodu předkládá jednotlivé oblasti, do kterých by měla být přijatá opatření na úrovni členských států promítnuta. „Legislativa České republiky je na zajištění kybernetické bezpečnosti již poměrně dobře vybavena, proto je dobře, že o opatřeních rozhoduje každý členský stát samostatně,“ říká advokát JUDr. Petr Toman z advokátní kanceláře Toman, Devátý a partneři.

Součástí 5G toolbox jsou kromě technických požadavků také tzv. netechnická, strategická kritéria, na které by se členské státy mohly při posuzování rizikovosti dodavatele soustředit. Mezi tato kritéria patří například silné propojení mezi dodavatelem a vládou dané třetí země, vlastnická struktura dodavatele, schopnost třetí země vyvíjet jakoukoli formu tlaku, a to i ve vztahu k místu výroby zařízení, schopnost dodavatele zajistit dodávky či celková kvalita produktů a postupy kybernetické bezpečnosti dodavatele. „Dodavatel může jen velmi těžko ovlivnit právní předpisy země svého původu, navíc je povinen dodržovat zákony země, kde působí, proto by takové opatření mohlo být diskriminační. Je nezbytné se soustředit na rovné a férové principy hospodářské soutěže a postupovat na základě prokazatelných a objektivních konkrétních důvodů, vztahujících se k přímo posuzované technologii, nikoli obecně k výrobkům určitého výrobce,“ upřesňuje Petr Toman.

Strategic measures

  • Regulatory powers
  • Third party suppliers
  • Diversification of suppliers
  • Sustainablity and diversity of 5G supply and value chain

Technical measures

  • Network security – baseline measures
  • Network security – 5g specific measures
  • Requirements related to suppliers´ processes and equpiment
  • Resilience and continuity

Celé stanovisko k implementaci EU Toolbox od AK Toman, Devátý & partneři je ke stažení zde zde

5G v Česku

5G a ČR

Sítě páté generace jsou vstupenkou do technologicky i ekonomicky vyspělého světa a obrovský přínos mohou mít i pro Českou republiku. Jaký je u nás v současné době stav v rámci 5G sítí? A jak se bude 5G infrastruktura vyvíjet? Shromáždili jsme pro vás klíčová fakta i ty největší novinky.

První vlaštovky sítí nové generace

Zatímco si v Jižní Koreji již více než milion zákazníků surfovalo na vlnách 5G, čeští operátoři u nás začali sítě nové generace řádně testovat teprve v létě roku 2019. Nejprve operátor O2 a CETIN předvedli v Kolíně testovací chod mobilní sítě na frekvenci 3,5 GHz. Na displeji chytrého telefonu s 5G technologií byla spatřena impozantní rychlost až přes 500 Mbit/s a neméně zajímavá byla i latence, jejíž hodnota se pohybovala na úrovni 10 milisekund. Průměrná latence 4G LTE technologie se pohybuje kolem 23,3 až 25,3 milisekund. Tento rozdíl je doopravdy úctyhodný. Jen o pár dní později se přidal i Vodafone. Ten v Karlových Varech v rámci filmového festivalu předvedl první 5G holografický hovor v České republice. Viceprezident společnosti Vodafone pro technologie Milan Zíka byl od místa konání 54. ročníku KVIFF vzdálen 120 kilometrů, přesto se virtuálně nacházel v salonku hotelu Thermal.

Superrychlá síť poměrně záhy vyvolala nadšení i mezi státní správou a samosprávou. Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlásilo ještě v létě roku 2019 soutěž o pět testovacích měst pro 5G sítě. Do ní se mohla přihlásit města ideálně s třiceti až padesáti tisíci obyvateli, pro která je stěžejní průmysl a ze zavedení 5G sítí by proto mohla do budoucna nejvíce profitovat.

Ptáte se, proč právě průmysl? Pro běžného uživatele totiž rychlá síť není až takovým zázrakem – prostě si na stažení filmu počkáte pár minut, namísto pár sekund. Nová generace sítě je však převratná právě v průmyslu (označujeme jako Průmysl 4.0), kde se dá využít jejich potenciál v automatizované výrobě, řízení strojů na dálku bez sebemenšího zpoždění – možností je téměř nekonečně mnoho a po úspěšné implementaci z těchto změn samozřejmě těží i běžný občan.

Koncem roku 2019 pak bylo vyhlášeno pět měst, jimž byly uděleny experimentální kmitočty pro spuštění sítí 5G a mimo jiné garantovány odborné konzultace, právo užívání označení „Smart 5G město“ a dokonce i finanční dotace na konkrétní projekty. Mezi vítězi jsou Plzeň, Karlovy Vary, Bílina, Ústí nad Labem a Jeseník.

Hasičský sbor města Plzeň se rozhodl 5G technologie využít pro boj s požáry. Speciální drony by měly na místě neštěstí pomocí infračervených čidel monitorovat teplotu požáru, odhalit jeho hlavní epicentra, na která se pak mohou hasiči zaměřit, a predikovat, kam se může požár dále šířit. Naopak Karlovy Vary chtějí s pomocí sítě nove generace vyvinout digitálního průvodce a rozšířit chytrou hromadnou dopravu. Sedmnáctitisícová Bílina v Ústeckém kraji hodlá 5G síť využít mimo jiné pro vytvoření moderního kamerového systému v sociálně vyloučených oblastech a zastupitelé města Jeseník plánují sítě využít pro aplikaci určenou seniorům, která umožní ošetřovatelům péči o více klientů. Do testovacího projektu se navíc dle místostarosty Tomáše Vlazla zapojí i dvě jesenické střední školy. V soutěži zvítězilo i Ústí nad Labem, které by rádo provedlo testování autonomních dopravních prostředků na 27 kilometrů dlouhém okruhu přímo ve městě.

Potenciál 5G technologií vnímají i vzdělávací instituce. Na Vysokém učení technickém v Brně již vzniká nová laboratoř speciálně určená pro testování mobilních sítí 5G. Brněnští odborníci z Ústavu telekomunikací zde testují zatím nedostupné technologické novinky využívající připojení k 5G, jako je například dron pro velkokapacitní přenos dat, který by mohl v dobách živelné katastrofy zprostředkovat pokrytí určitého území. Oficiální otevření laboratoře je naplánováno na letošní podzim. Do budoucna by pak měla sloužit jak pro vědecká testování, tak i pro firemní konzultace. To na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě již jeden 5G projekt oficiálně běží – v červnu zde operátor T-Mobile spustil první kampusovou 5G síť v České republice. Síť je primárně určena studentům, výzkumným pracovníkům a akademikům, vzhledem k zatím neuskutečněné aukci kmitočtů je však provozována na kmitočtech pro 4G.

Komerční 5G sítě

První den letošních letních prázdnin se stal důležitým milníkem pro operátora O2. Jako první oficiálně spustil komerční sítě 5G v Česku. Tentokrát již nešlo o žádné testování, nýbrž o plnohodnotné nasazení pro datové využití. Sítě 5G od společnosti O2 v současné době nabízí rychlost připojení až 600 Mb/s, což je desetinásobek reálně dosahovaných rychlostí 4G LTE. Operátor však hodlá dostupné rychlosti nadále zvyšovat. Nyní se z 5G mohou radovat především obyvatelé pražských Vinohrad, Nuslí, Pankráce a Vršovic, do konce léta by měla infrastruktura pokrýt 15 % populace Prahy a celé centrum Kolína. Síťové prvky pro provoz sítí v hlavním městě dodala společnost Huawei, pro pokrytí Kolína se O2 spojil s finskou Nokií. Od října se mezi operátory provozující 5G sítě zařadí i Vodafone, který v komerčním pilotním provozu spustí mobilní 5G síť pro pětici měst. Těmi jsou Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Jeseník, Brno a Praha. Nově díky operátorovi Vodafone mohou dokonce cestující v pražském metru jako první v Evropě využít připojení k síti 5G.

Pro připojení k sítím 5G je zapotřebí vlastnit chytrý telefon s podporou 5G, což může být zejména na českém trhu stále celkem oříšek. Aktuálně jsou v nabídce spíše smartphony vyšší třídy běžící především na čipsetech Qualcomm Snapdragon 865 s 5G modemem Snapdragon X55, ale technologie začíná být postupně integrována i do cenově dostupnějších chytrých zařízení. Jedním z oblíbených produktů s podporou 5G od Huawei je v současné době chytrý telefon Huawei P40 Pro.

Plošně zatím 5G sítě přítomné nejsou. K tomuto je zapotřebí nejprve provést aukci, ve které se operátoři utkají o příděl rádiových kmitočtů v pásmu 700 MHz. Teprve po aukci kmitočtů může začít plošná výstavba 5G vysílačů, případně rozšíření stávajících vysílačů o nové technologie. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) původně plánoval provést aukci kmitočtů pro 5G sítě ještě do konce roku 2019. Od té doby však došlo k několika odsunům i úpravám podmínek aukce. V současné době ČTÚ předpokládá, že aukce kmitočtů proběhne v následujících měsících a zhruba na přelomu roku by regulátor mohl předávat kmitočty operátorům. Bohužel současné podmínky aukce kmitočtů zatím napadli všichni tři velcí operátoři – O2 podalo již v červenci stížnost k Evropské komisi a následně Vodafone a T-Mobile zažalovali ČTÚ u Městského soudu v Praze. Hlavní stížností je především diskriminace. Nestandardní podmínky aukce dle vyjádření operátora O2 odradí operátory, a to i případného nováčka, od potřebných investic do 5G ve venkovských oblastech a velmi pravděpodobně způsobí zaostávání České republiky v budování 5G sítí, to znamená i zaostávání v digitalizaci ekonomiky ve srovnání s vyspělými zeměmi EU.

Pokud ještě nebyly přiděleny kmitočty operátorům, jak je možné, že operátor O2 spustil komerční sítě 5G již v červenci roku 2020? Operátor zatím provozuje sítě na frekvenci 3,7 GHz, kterou získal již v předchozí aukci. Pro celoplošné nasazení je však tato frekvence nedostačující. Vodafone bude v první fázi nasazení sítí 5G využívat LTE frekvenci 1800 MHz, konkrétně blok 40 MHz. Následně zapojí také 2100 MHz (blok 15 MHz), která bude k dispozici po vypnutí 3G sítě.

Česká vláda o 5G

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) má ohledně 5G sítí jasno – rozvoj digitální ekonomiky a společnosti patří v současné době k hlavním prioritám vlády České republiky. Strategický dokument Digitální ekonomika a společnost, který je součástí konceptu Digitální Česko, deklaruje, že „digitální ekonomika představuje základní pilíř celospolečenských změn, které přináší tzv. čtvrtá průmyslová revoluce“. Vláda si je vědoma, že budování digitální ekonomiky nelze realizovat bez vysokorychlostních sítí a nezbytné je rovněž využití analytických nástrojů pro práci s velkými objemy dat, prvků umělé inteligence i prostředků internetu věcí při zajištění kybernetické bezpečnosti celého systému. MPO proto dlouhodobě jedná tak, aby pomohlo organizačně, legislativně a finančně usnadnit, zjednodušit a urychlit výstavbu vysokorychlostních sítí na území celého státu. Cílem je, aby nedošlo k zaostávání České republiky za současným světovým trendem v oblasti zavádění sítí a služeb elektronických komunikací. Ve strategické vizi „Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice – Cesta k digitální ekonomice“, nastiňuje svůj dlouhodobý plán a na základě nejvýznamnějších vlastností sítí páté generace i vymezuje možnosti dalšího využití těchto technologií.

V otázce dodavatelů technologií pro sítě 5G se Česká republika a její zástupci snaží o maximální soulad s nařízeními Evropské unie, která v lednu letošního roku zveřejnila bezpečnostní EU Toolbox on 5G Security. Po jednotném postupu evropských států v případě 5G sítí volal už loni v březnu na zasedání Evropské rady premiér Andrej Babiš, přičemž vicepremiér a současný ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček potvrdil stejný záměr svým srpnovým výstupem v pořadu ČT Události, komentáře. Dle Havlíčka by unie „měla k 5G a kyberbezpečnosti přistupovat stejně, neměla by jedna země něco odmítat a jiná povolovat.“ Zároveň by Česká republika měla každého potencionálního dodavatele prověřit s ohledem na kyberbezpečnost v rámci celku, což by mělo být ukotveno v Zákoně o kyberbezpečnosti.

Co je to EU Toolbox? Jedná se o soubor bezpečnostních nástrojů, pomocí kterých lze dosáhnout koordinovaného přístupu k bezpečnému zavádění 5G sítí v rámci Evropské unie. Toolbox je vyústěním roční práce EU i členských států, přičemž se na něm výrazně podílela i Česká republika. Evropská komise vyzvala členské státy, aby do poloviny května letošního roku přijaly první konkrétní a měřitelné kroky. Do konce července pak bylo členským státům uloženo vypracování reportu o tom, jak hodlají konkrétní opatření implementovat. Vyjádření do současné chvíle není veřejně známé, bude mít nicméně zásadní vliv na budoucnost naší země. Pokud bude Česká republika v implementaci 5G zaostávat, bude významně ohrožen rozvoj prostředí, které by bylo atraktivní pro moderní podnikání.

Sám Havlíček patří mezi vládní zástupce, kteří již poukazují na benefity sítí nové generace. V nedávné době poukázal na obrovský přínos aplikace Záchranka, která bude nyní jako první v Evropě spouštět videopřenosy s využitím technologií 5G mezi záchrannou službou a volajícím. „Téma telemedicíny je velmi aktuální a jak se na příkladu aplikace Záchranka ukazuje, tak využití moderních komunikačních technologií je cestou, kterou se lze do budoucna ubírat a přinést tak prospěch všem. Pokud nová funkcionalita zachrání jediný lidský život, pak má smysl,“ uvedl v pořadu Partie TV Prima Havlíček.

Význam budování 5G sítí v České republice(Ekonomická analýza CETA (Centum ekonomických a tržních analýz)

Celá analýza ke stažení zde

Analýza CETA Executive summary:

Hrozba ztrát až 33,3 mld korun ročně + Co představují roční ekonomické ztráty nedokončené digitální infrastruktury:

Navzdory snaze vládních institucí o rozvoj moderní telekomunikační infrastruktury si Česká republika v mezinárodním srovnání nevede dobře. Umístění ČR v tzv. DESI Indexu, hodnotícím úroveň konektivity, lidského kapitálu, využívání internetu, integrace digitálních technologií a digitalizaci veřejné správy, je podprůměrné.

Důležitost rozvoje telekomunikační infrastruktury pro zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky si uvědomuje řada vládních institucí, kontinuálně na tento faktor upozorňují odborníci z akademického prostředí, veřejného i soukromého sektoru. Konvergence pevných sítí a bezdrátových vysokorychlostních sítí, kterou fenomén 5G představuje, přináší velmi širokou paletu vlastností nezbytných pro rozvoj inteligentních dopravních systémů, automatizované mobility a výroby (Průmysl 4.0), vzdělávání, e-governmentu, krizového řízení, e-zdravotnictví, e-zemědělství, odpadového hospodářství, chytrých sítí a inteligentního měření a řadu dalších oblastí. Bohužel, v rámci zemí Visegrádské čtyřky probíhá v současnosti proces konvergence v České republice zřejmě nejpomaleji. Od roku 2008 se poměr českého a rakouského HDP na obyvatele v podstatě nezměnil a zdá se, že česká ekonomika začíná narážet na své kapacitní limity. Tuzemská ekonomika produkuje nejvíce přidané hodnoty v odvětvích, která stojí na začátku nebo na konci hodnotového řetězce. 9 z 10 nejvýznamnějších českých odvětví podle objemu vývozu se řadí mezi odvětví s nízkou přidanou hodnotou.

Právě postupné rozšiřování využití 5G sítí dle řady analýz významně přispívá ke zvyšování tempa ekonomického růstu. Náklady zpožděného rozvoje a implementace vysokorychlostní elektronické komunikační sítě o každý jeden rok znamenají pro českou ekonomiku roční ztrátu v intervalu 16,49 – 33,30 mld. Kč.

Nástroje digitalizace představují velmi širokou paletu uplatnění napříč všemi sektory ekonomiky. V plné síle se jejich funkčnost projevuje právě nyní v řešení virové pandemie, kdy poskytují on-line konzultace mezi lékaři a pacienty, pomáhají s diagnostikou pacientů pomocí umělé inteligence, urychlují vývoj léčiv, monitorují pohyb nakažených apod. Vysokorychlostní sítě proto mohou být klíčem k opětovnému nastartování výkonu tuzemské ekonomiky.

Co představují roční ekonomické ztráty nedokončené vysokorychlostní digitální infrastruktury?

Uvažujeme průměrnou roční ztrátu 24 mld. Kč, resp. střední hodnotu výše odhadnutého intervalu nákladů4 nové krajské nemocnice

4 nové krajské nemocnice500 nových mateřských škol

500 nových mateřských škol10 tis. Kč pro každého člověka ve starobním důchodu

10 tis. Kč pro&nbspkaždého člověka ve&nbspstarobním důchodu160 tis. elektrických invalidních vozíků

160 tis. elektrických invalidních vozíků

Montovna Evropy?

Česká republika má povinnost zareagovat na EU Toolbox do 30.4. a toto rozhodnutí bude mít zásadní vliv na to, jakým směrem se tuzemská ekonomika vydá.

Má-li se Česká republika zbavit svého nechvalného přízviska „montovna Evropy“, musí pro svůj základ konkurenceschopnosti vybudovat kvalitní vysokorychlostní infrastrukturu, tzn. investovat do výstavby optických sítí a rozvoje technologie 5G.

3 Doporučení CETA pro budování a implementaci vysokorychlostních sítí elektronických komunikací

1. Neomezovat konkurenci. Podpora konkurenčního prostředí a minimalizace tržních bariér.

Konkurenční boj je motorem růstu efektivity, snižování nákladů, a tedy i poklesu cen koncových produktů a služeb. Ex ante bariéry vysílají na trh negativních signály a odrazují zahraniční investory.

  • Omezení konkurence na trhu vysokorychlostního připojení v souvislosti s bezpečnostními riziky je spojeno s rizikem nárůstu investičních nákladů. Je zcela racionální a zodpovědné analyzovat veškerá potencionální bezpečnostní rizika. Ovšem úvahy o případných restrikcích je třeba vždy chápat také v kontextu možných ekonomických dopadů.
  • Případné vyřazení společnosti Huawei z konkurenčního boje v ČR prodraží plánované investiční náklady přibližně o 11,7 – 37,7 mld. Kč. Především na počátku investičního cyklu, kdy jsou ceny těchto technologií relativně vysoké, je nižší hodnota ukazatele tržní koncentrace velmi důležitá pro žádoucí vývoj inovativních aktivit a snižování nákladů v pokročilém stádiu cyklu.

2. Nastavení efektivního dialogu mezi tržními hráči a regulátorem.

Společnosti působící na trhu disponují širokou škálou informací ohledně nejnovějších tržních trendů, klíčových tržních bariérách, nebo také příležitostech a hrozbách, které přinesl nejnovější vývoj v oboru jejich podnikání. Česká republika by měla nastolit a vyvinout pracovní platformu pro realizaci příležitostí plynoucích z výhod, které 5G přináší – platforma by měla propojit subjekty jako Ministerstvo průmyslu a obchodu, regulační orgány a autority, obce a regiony, univerzity, průmysl (ICT Unie, Česká hospodářská komora), operátoři, poskytovatelé internetových služeb, dodavatelé. Česká republika by měla úzce spolupracovat se všemi dodavateli a její regulační orgány a představitelé státu musí komunikovat se všemi zainteresovanými stranami z průmyslu.

3. Podpora rozvoje konektivity.

Podpora konektivity znamená mimo jiné především masivní investice do digitální infrastruktury, vědy a výzkumu nebo také do rozvoje digitální gramotnosti. Rozsáhlé investice v oblasti technologie 5G, které vyžadují plné pokrytí optickou sítí, jsou v tuto chvíli naprosto zásadní.

Konspirační teorie, nepravdy a mýty o 5G sítích

Bezpečnost 5G

5G sítě nejsou bezpečné, jsou plné zadních vrátek a šíří koronavirus – to jsou nepravdy, které se šíří internetem. Pojďme si popsat, jak je to doopravdy:

5G sítě jsou nebezpečné

Opak je pravdou. Větší datový tok a nižší latence umožňují sofistikovanější kryptování komunikace mezi koncovými uživateli jako v tomto případě: 

Bezpečnost, společný cíl

Konspirační teorie o 5G sítích a koronaviru

Mnoho odborníků z řad vědecké obce včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) vyvrátilo spojitost mezi sítěmi nové generace (5G) a šířením nového koronaviru (Covid-19), i přesto po sociálních sítích aktuálně kolují nepravdivé zprávy tvrdící opak. Mezi hlavní mýty doprovázející budování sítí 5G patří tvrzení, že sítě páté generace mohou potlačit imunitní systém. Rovněž se objevují zprávy, že viry mohou komunikovat prostřednictvím rádiových vln. Žádná z těchto teorií není podložena důkazy. Jak uvádí časopis dTest, spojovat neionizující záření sítě 5G s koronavirem není v souladu s ověřenými fakty, což dokládá i skutečnost, že se nový koronavirus snadno šíří i v oblastech bez pokrytí 5G sítěmi (např. Írán).

Hlavní sociální média, včetně Facebooku a YouTube, se snaží omezit šíření těchto falešných teorií, které v době pandemie pouze podporují všeobecnou paniku. Jakožto lídr v oblasti technologií 5G proto vnímáme za důležité tyto mýty společně se zástupci vědecké obce uvést na pravou míru. Také cítíme, že je naší povinností tyto fake news okolo 5G vyvracet.

Rádiové signály známe již více než 100 let

Na frekvencích, které se chystají na přenos 5G, ještě donedávna běžel mnohem silnější televizní signál, který přijímala téměř každá rodina. Televizní vysílání už všichni dobře známe a televize jsou s námi od 30. let 20. století. TV vysílání se nyní už nikdo nebojí. Mobilní telefony a vysílače přenášejí rádiové signály při frekvencích výrazně nižších, než jsou frekvence rentgenového či ultrafialového záření. Ty jsou naopak dostatečně silné, aby poškodily lidské buňky a DNA, a jsou klasifikovány jako ionizující záření. Jak uvádí časopis Fortune, spodní pásma spektra, která zahrnují vše od AM rádia přes mobilní telefony až po mikrovlnné trouby, jsou kategorizována jako neionizující záření DNA přímo nepoškozují. Pravidla a normy určené legislativou k ochraně zdraví před případnými účinky elektromagnetického pole jsou striktně nastaveny jak na úrovni Evropské unie, tak i samotné České republiky, a zahrnují nejnovější technologie včetně sítí 5G.

Kam spadá 5G v rámci elektromagnetického spektra:

Tyto informace byly známy již dávno předtím, než se všudypřítomné mobilní připojení stalo samozřejmostí pro miliardy lidí po celém světě. Vědecké studie stále přinášejí uklidňující výsledky a přední instituce, jako jsou americký Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA)Národní institut pro boj proti rakovině, či americká Federální komunikační komise (FCC), potvrzují, že používání mobilních telefonů má naprosto minimální či vůbec žádné dopady na lidské zdraví vzhledem k již existujícím bezpečnostním limitům. Stejně se k situaci staví i WHO, která prohlásila, že neexistuje žádná studie, jež by potvrdila negativní následky na lidský organismus po vystavení bezdrátové technologii.

Velká Británie od začátku dubna čelí řadě žhářských útoků na 5G vysílače

Poté co mezinárodní zpravodajská agentura Reuters přinesla začátkem dubna 2020 první zprávy o úmyslném podpalování telekomunikačních stožárů pro 5G sítě v Birminghamu ve střední Anglii a v severoanglickém Merseyside, se naplno ukázala síla šířených pomluv a konspiračních teorií a donutila k reakci i přední politiky. Člen britského kabinetu Michael Gove fámy ohledně škodlivosti 5G sítí označil za „nebezpečné nesmysly“. Podobně se vyjádřil i ředitel britské Národní zdravotní služby (NHS) Stephen Powis, podle nějž jde o „nejhorší druh falešných zpráv“, přičemž dodal, že „mobilní sítě jsou pro nás všechny naprosto nepostradatelné“.

O situaci hovořil i ředitel mezinárodní mobilní asociace GSMA Mats Granryd, podle nějž je „politováníhodné, že útoky na komunikační infrastrukturu jsou založeny na zjevných nepravdách.“ Naléhavě proto vyzval všechny, aby důvěřovali zdravotním úřadům a aby byla zajištěna bezpečná komunikační technologie. Spojitost mezi Covid-19 a sítěmi 5G jednoznačně popřel.

Na nepravdivá tvrzení se zaměřila vedle dalších subjektů i britská organizace Full Fact provádějící ověřování údajů (tzv. fact check). Poukazuje na to, že se virus šíří i v zemích bez funkční 5G infrastruktury – například v Íránu, který byl koronavirovou infekcí významně zasažen – a dodává, že důkazy o škodlivosti 5G sítí na lidské zdraví dosud neexistují.

Sítě páté generace nemají vliv na zdraví a nešíří koronavirus

Technologie 5G je souborem vylepšení mobilních rádiových a síťových technologií, které mohou v této kombinaci razantně zvýšit rychlost stahování a snížit přenosovou latenci v síti v porovnání se současnou technologií 4G. Tato vylepšení nejsou sama o sobě průlomovými novými technologiemi, jako je například DNA Digital Storage, jež časem nahradí pevné disky a flash paměť. Vzhledem k tomu, že je technologie 5G budována na základě znalosti mobilních technologií 2G, 3G a 4G, její evoluce je velmi dobře chápána a kontrolována.


To ostatně potvrzuje i Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který vysvětluje, že na stejných kmitočtech, které budou v rámci aukce plánované na druhé pololetí 2020 alokovány pro sítě 5G, bylo po dlouhá desetiletí přenášeno TV vysílání z vysílačů o výkonech řádově vyšších, než jaké mohou dosahovat základnové stanice 5G. Žádný vliv tohoto vysílání na lidské zdraví nebyl popsán. Úřad zřídil speciální e-mailovou adresu 5ghoax@ctu.cz, na kterou mohou občané zasílat podobné poplašné zprávy a je připraven je na svých webových stránkách vyvracet.https://www.facebook.com/plugins/post.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fctucz%2Fposts%2F1450954748392378&width=500

V polovině dubna 2020 se k celé situaci vyjádřila prostřednictvím videa umístěného na sociální síť Twitter i Evropská komise. „Některé zdroje na sociálních sítích zneužívají současnou krizi k vyvolání zmatku a obav. Koronavirus se šíří mezilidským kontaktem, nikoliv přes komunikační sítě,“ ubezpečila komise ve videu.

Jak informovala televize Nova, varování pro veřejnost před častými hoaxy ve spojitosti s šířením koronaviru přineslo i Ministerstvo vnitra. „Dezinformace se velmi často vztahují ke geopolitickým otázkám a nejinak je tomu i v případě dezinformací týkajících se šíření koronaviru,“ uvedlo ministerstvo.

K falešným zprávám se již v létě loňského roku vyjádřilo také Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které zveřejnilo Informaci č. 20/2019 Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření Státního zdravotního ústavu. V té reaguje na rostoucí obavy a dotazy týkající se připravenosti České republiky v rámci ochrany zdraví před elektromagnetickým polem (neionizujícím zářením) sítí 5G.

Ve zprávě mimo jiné uvádí, že česká i světová legislativa disponuje již od počátku 21. století expozičními limity pro celý interval frekvencí neionizujícího záření, tedy od statických polí až po ultrafialové záření. Tyto expoziční limity jsou vystavěny na detailní znalosti interakce elektromagnetického pole a živé tkáně a jsou proto zcela nezávislé na technologii, která elektromagnetické pole generuje. Legislativa pro ochranu zdraví je tedy zcela připravena na nástup telekomunikační sítě páté generace, která v rámci frekvenčního intervalu neionizujícího záření zabírá méně než dvě tisíciny procenta.

Od nástupu prvních bezdrátových sítí před třiceti lety dosud nedošlo k celosvětové epidemii nemoci, která by byla z fyziologického hlediska nevysvětlitelná a bylo by možné ji přičíst všudypřítomnému používání mobilních telefonů fungujících na kterékoliv frekvenci. Toto samozřejmě neznamená, že můžeme upustit od pečlivého zkoumání dopadů nových technologií na lidské zdraví či nových způsobů využití rádiových vln. Všechny dosud provedené průzkumy však potvrzují, že spojitost 5G sítí s šířením virů či s jinými dopady na lidské zdraví a životní prostředí jsou zcela nepodložené. Jediným zásadním vlivem mobilních sítí zůstává, že velmi rychle šíří data a informace, včetně těch nepravdivých a škodlivých, jakými jsou třeba fake news o 5G.

Zadní vrátka, neboli backdoor

Někteří bez jediného důkazu tvrdí, že zařízení Huawei mají svá „zadní vrátka“. Nemají. Více ve videu:https://platform.twitter.com/embed/Tweet.html?dnt=false&embedId=twitter-widget-0&frame=false&hideCard=false&hideThread=false&id=1255823009681756161&lang=en&origin=https%3A%2F%2Fwww.5gvcesku.cz%2Fcs%2Fbezpecnost-5g.html&theme=light&widgetsVersion=889aa01%3A1612811843556&width=550px

„Autoritami vyžadovaný univerzální přístupový klíč je rizikem nejen v cestování, ale i v oblasti telekomunikací. Dříve či později tento klíč někdo zkopíruje a obsah soukromého zavazadla či privátní konverzace přestane být chráněn“Mika Lauhde, globální vice-prezident Huawei pro kyberbezpečnost a ochranu soukromí

Snahy o získání přístupu ke sdíleným informacím jsou s námi od prvních počátků dálkové komunikace. S rozvojem technologií a vývojem stále komplikovanějších technologických řešení začíná však široká veřejnost tápat v otázkách bezpečnosti. V poslední době se čím dál více odkazuje na pojem „zadní vrátka“ a narůstají počty těch, kteří volají po jeho vysvětlení. Co to vlastně zadní vrátka jsou a proč s nimi vývojáři tak bojují? Podívejme na celou záležitost z technického úhlu pohledu tak, aby laik stejně jako odborník byl schopen porozumět dilematu, s nímž se potýkají současní dodavatelé technologií.

Každý, kdo kdy cestoval pomocí letecké dopravy, stál před problémem zabezpečení svého zavazadla tak, aby se k jeho obsahu nedostal nikdo nepovolaný, ale zároveň nezabraňoval přístupu bezpečnostním pracovníkům letištního personálu v případě podezření na závadný obsah. Jako řešení vznikl mechanismus schválený americkým Úřadem pro bezpečnost v dopravě (TSA) – speciální zámek, který může být autoritami otevřen pomocí univerzálního klíče, aniž by k tomu byla potřeba fyzická přítomnost majitele a zároveň nedošlo k poškození zavazadla. Autority v zemích jako jsou USA, Austrálie či Japonsko mají totiž právo prohledat zavazadlo i za použití násilí, pokud nejsou uzamčena TSA zámkem.

Zámek nesoucí drobné červené označení je tak zdánlivě zárukou bezpečného a komfortního cestování. Úřad pro bezpečnost v dopravě spadá pod správu Ministerstva vnitřní bezpečnosti, které má na starosti bezpečnostní otázky týkající se veřejného cestování po celých Spojených státech. Toto řešení je tedy schváleno a regulováno americkými autoritami, ale vzhledem k rozšíření TSA zámků po celém světě má dopady i daleko za hranicemi USA – využívají jej autority ostatních zemí a většina mezinárodních cestovatelů proto cestuje právě se zavazadly opatřenými těmito zámky.

Aby mohly bezpečnostní složky získat přístup do zavazadla, potřebují k tomu univerzální klíč. Samozřejmě ve chvíli, kdy se tento univerzální klíč rozšířil do rukou autorit po celém světě, bylo jen otázkou času, než jej někdo zkopíruje. Dnes tak podobný klíč najdete například i na obchodním portálu eBay. Ke klíči se tak mohou dostat nejen povolané autority, ale i ti, jejichž cílem je odcizení věcí v zavazadle. Jediným člověkem, kdo v tomto případě nemá klíč, je ve výsledku nebohý cestovatel, který si navíc musí pamatovat číselnou kombinaci zámku.

Výroba zavazadla s TSA zámkem je dražší vzhledem k tomu, že zámky musí výrobce postoupit ke schválení TSA autoritám, jejich implementace je složitější a trvá déle. Ve výsledku má cestovatel zavazadlo, které má na první pohled krásný a bezpečný zámek, jenž ale s trochou snahy odemkne bezpečnostní pracovník stejně jako vychytralý zloděj. Cestovatel však žije v iluzi, že jsou jeho věci s tímto zámkem schváleným americkými autoritami ve větším bezpečí, protože tyto autority přeci za účelem odcizení majetku kufry neotevírají.

Výrobci jsou touto situací samozřejmě znepokojeni. Nejen že musí projít zdlouhavým a nákladným procesem schvalování zámků TSA, ale navíc celou dobu ví, že tyto zámky nijak bezpečné ve své podstatě nejsou. Z tohoto důvodu výrobci zavazadel stejně jako dodavatelé telekomunikačních technologií protestují proti univerzálnímu přístupu zvanému „zadní vrátka“ do svých výrobků či technologií, jenž vyžadují některé vládní instituce – zajištění celkové bezpečnosti obsahu zavazadla či informací v systému by s tímto přístupem umožněným „zadními vrátky“ bylo téměř nemožné. Dříve či později by totiž univerzální klíč někdo zkopíroval. Vedle škály oficiálních testovacích procedur a metod certifikací se o nabourání integrity systémů snaží také hackeři, kteří by taková zadní vrátka mohli zneužít pro nekalé účely. Dodavatelé telekomunikačních technologií se proto brání požadavkům vlád na vytvoření univerzálního přístupu, protože riziko, že by přístup objevila nepovolaná entita, která by se jej rozhodla zneužít, je příliš vysoké.

Z tohoto důvodu je proti instalaci univerzálního přístupu k systémům i Huawei. Naším cílem vždy byla perfektní péče o našeho zákazníka a bezpečnost jeho dat a údajů je proto pro nás maximální prioritou. Stejně jako univerzální zámky TSA by totiž univerzální přístup mohl vystavit zákazníka nebezpečí ztráty cenného obsahu a tomu my chceme v každém případě předejít.

Co přinesou 5G sítě nové generace?

Označení „5G“ reprezentuje pátou generaci bezdrátových systémů,  které postupně nahradí, případně rozšíří dnes velmi oblíbené LTE sítě. Český  telekomunikační úřad (ČTÚ) nedávno zveřejnil orientační harmonogram pro aukci  kmitočtů technologie 5G. Tato pásma budou vydražena operátory a dalšími  investory, kteří následně vybudují novou infrastrukturu, která poskytne  základní stavební kámen pro nové vzrušující technologie ze světa telekomunikační  techniky.

Jak 5G funguje?

Narozdíl od dosavadních technologií bude spektrum pro 5G sítě rozděleno do tří radikálně rozdílných kmitočtových oblastí. Toto rozdělení je základním prvkem této atraktivní moderní technologie. Na základě zvoleného frekvenčního pásma se 5G sítě dokáží přizpůsobit určitému nasazení z hlediska rychlosti připojení, či dosahu signálu.

Nižší část kmitočtového spektra, které reprezentuje oblast frekvencí do 1 GHz poskytuje vynikající pokrytí a penetraci signálu, ale na druhou stranu je limitována přenosová rychlost (100 Mbps).

Střední část kmitočtového spektra s rozsahem 1–6 GHz představuje kompromis mezi přenosovou rychlostí (až do 1 Gbps) a dosahem, který úměrně klesá s rostoucí frekvencí.

Poslední nejrozsáhlejší část kmitočtového spektra zahrnuje oblast vyšší než 6 GHz (označováno jako „mmWave“) počítá se zde s velmi vysokými přenosovými rychlostmi řádově až do 10 Gbps (10 000 Mbit/s) s extrémně nízkou latencí (odezvou připojení). Naopak dosah signálu a jeho penetrace je velmi omezena. Bavíme se zde o přímé viditelnosti a nasazení v rámci méně rozsáhlých prostor jako jsou výrobní areály, továrny, kampusy, kancelářské prostory aj., kde si můžeme dovolit hustší nasazení BTS (vysílacích stanic). 

Rozdělení 5G technologie do tří zcela rozdílných frekvenčních oblastí umožní poskytovat sítě nové generace s velmi kvalitním pokrytím, ale také s vysokou rychlostí a nízkým zpožděním a maximalizovat tak kvalitu připojení (QoS) podle potřeby daného nasazení.

Co tedy 5G přináší?

Standardy, které nastavila asociace 3GPP pro 5G sítě, jsou velmi komplexní a představíme si pouze ty, které mají globální dopad na běžné uživatele a firmy. Rychlosti, kterých mohou 5G sítě teoreticky dosáhnout, sahají až na astronomických 20 Gbps pro stahování dat. Lze však reálně očekávat, že uživatelská 5G zařízení budou dosahovat stabilních rychlostí okolo 100 Mbps. Odezva  připojení je hlavním benefitem 5G sítí. V ideálních podmínkách se odezva bude pohybovat okolo 4 ms a v případě vysoce bezpečných dedikovaných systémů, které v 5G nazýváme URLLC (ultra-reliable low latency  communications) neuvěřitelných1 ms. Energetická úspora je dalším benefitem sítí nové generace. Očekává se, že 5G zařízení mohou přecházet do velmi úsporných režimů bez přerušení připojení v případě, že není linka využívána nebo není dostupná – z nové generace tak budou čerpat i bateriově napájené IoT zařízení, kde je úspora energie klíčovým aspektem při návrhu zařízení. Tyto energeticky úsporné systémy, zaměřené na M2M komunikaci v 5G nazýváme mMTC (machine-type-comms)a jedná se tak o „nástupce“ dosavadního NB-IoT. Hustota sítě se zvyšuje každým dnem. Ať už se jedná o komplexní komunikační zařízení, mobilní telefony, nebo chytré klíčenky, tak počet chytrých zařízení nezastavitelně roste. 5G sítě si kladou za cíl obsloužit až 1 milión zařízení na 1 km.

5G Antény a význam „5G-Ready“

Pro zajištění kvalitního 5G signálu bude potřeba precizně vyrobeného anténního systému, který představuje klíčový element celého 5G řešení. Aktuální 4G zařízení spoléhají na MIMO konfigurace antén (Několik antén v jednom zařízení, které se používají pro současný příjem a odesílání informací.).  Společně s příchodem 5G dojde také k rozšíření MIMO od jednodušších 8×2 až k masivním 64×64 konfiguracím (5G Massive MIMO). Fyzická velikost celé certifikované 5G antény i BTS stanice je velmi podobná stávajícím LTE řešením, avšak samotný  element 5G antény je podstatně menší, což povoluje mnohonásobně komplexnější MIMO  konfigurace i v kompaktních zařízeních. Vzhledem k citlivosti u 5G sítí ve vyšších kmitočtech (sítě mmWave), se očekává také časté využití aktivních antén, které budou obsahovat elektricky napájené komponenty pro lepší zisk a filtraci signálu.

Na trhu lze momentálně nalézt takzvané „5G-Ready“ antény, které vás dokáží připravit na připojení do 5G sítí ve specifickém pásmu, ale je však třeba dbát na to, že se jedná o produkty, které jsou pouze naladěné na kompatibilní frekvenční pásmo, ale prozatím nepodlehly fyzickému testování v 5G sítích.

Kde najde 5G reálné využití?

Opětovné navýšení rychlosti je důležitou a klíčovou vlastností bezdrátových sítí nové generace. Samotná přenosová rychlost řadu potencionálních uživatelů osloví, ale výčet reálných benefitů je mnohem rozsáhlejší. Sítě nové generace se nezaměřují zdaleka pouze na zvýšení rychlosti, ale na možnosti obsluhy vyššího počtu zařízení a na zvýšení kvality připojení, které je u velmi sofistikovaných zařízení budoucnosti nutností. Není žádným překvapením, že v lokalitách, kde nalezneme velké množství uživatelů už dosavadní kapacity LTE sítě nestačí a lze pozorovat výrazné zhoršení připojení. 5G sítě by tyto problémy měly vyřešit a v místech kde se pohybuje velké množství zařízení poskytnou vynikající stabilitu  připojení.

V posledních letech zažívá elektromobilita obrovský rozmach. 5G sítě s minimálním zpožděním budou bezpochyby hrát klíčovou roli v rozmachu autonomních řídicích systémů, kde komunikace mezi zařízeními v reálném čase otevřou zcela nové možnosti pro umělou inteligenci. Například jednotlivé automobily si tak budou předávat informace o pozici, stavu dopravy a mnoho dalších podstatných informací, které strojové učení v praxi posunou na novou úroveň. V Lékařství bude 5G zachraňovat to nejcennější – životy pacientůDíky systémům s extrémně nízkým zpožděnímv budoucnu uvidíme vzdálené operace v reálném čase, kdy lékařský odborník na druhé straně zeměkoule dokáže rychle zasáhnout a operovat pacienta pomocí robota, stejně jako by byl přítomen na operačním sále. Lékařské střediska si pomocí 5G vytvoří vysokorychlostní síť senzorů pro monitoring vitality pacientů jak hospitalizovaných, tak mimo nemocnici a dokážou tak zasáhnout a poskytnout lékařskou péči rychleji než kdy předtím.

A samozřejmě v neposlední řadě – IoT (Internet věcí). Senzorické  a řídící systémy nové generace na mMTC 5G sítích budou hlídat bezpečnost po celém světě, informovat a reagovat v rámci milisekund a dokáží tak zabránit potencionální katastrofě. Řízení a ovládání výrobních procesů v továrnách bude možné bez jakéhokoliv zpoždění a každá firma tak zefektivní kontrolu nad svými výrobními procesy. Nasazení se určitě dočkají i bezdrátově ovládané stroje a stanice, které budou pracovat na velmi nebezpečných místech, bez nutnosti přítomnosti operátora.

5G se blíží, jste na něj připraveni?

I když se na první pohled může zdát, že 5G je náročné na  implementaci do dnešní již tak komplikované infrastruktury, výhody jsou zřejmé a jedná se o základní stavební kámen pro budoucnost, kde nalezneme miliardy  připojených zařízení. Je tedy jen otázkou času, kdy budeme schopni využít potencionál  5G i my sami.